Každý sedmý Čech volí fondy

Ještě před pár lety se většina Čechů dívala na investice do podílových fondů s poměrně velkou nedůvěrou. Postupně se ale začali osmělovat a dnes se podle informací Asociace pro kapitálový trh (AKAT) české domácnosti se svými investicemi přibližují standardu zemí západní Evropy.

Nárůst investic do fondů potvrzují také poslední čísla. Podle AKAT bylo k 30. červnu 2017 v domácích a zahraničních fondech nabízených v České republice zainvestováno 455,6 miliardy korun.

„Od začátku roku 2017 majetek ve fondech kolektivního investování zaznamenal nárůst o 25,47 miliardy korun, tj. o 5,92 procenta,“ říká Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.

Podle ní z dostupných údajů vyplývá, že každý sedmý Čech investuje právě do fondů.

Investiční společnosti jsou pod přísným dohledem

Důvod narůstající obliby je celkem jasný: u tradičních produktů jsou dnes úroky na minimální úrovni a nepokryjí ani inflaci. Naproti tomu podílové fondy představují nástroj kombinující možnost vyšších výnosů s rychlou dostupností peněz v případě potřeby. A rozhodně k tomu nejsou třeba miliony. Pro jednorázový vklad postačí pět tisíc korun, pravidelné investování je pak možné od 300 korun měsíčně.

Investovat lze prostřednictvím bank nebo nebankovních zprostředkovatelů. Určitě ale neplatí, že fond, který nabídne banka, je nutně lepší či bezpečnější než ten, který nabídne finanční poradce. Všechny investiční společnosti totiž podléhají přísnému dohledu.

„Většina navíc patří do renomovaných finančních skupin spravujících desítky či stovky miliard dolarů,“ doplňuje Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners.

Když budete vybírat z nich, nespálíte se.

Vedou smíšené fondy

Rozhodující vliv na úspěch investice má vhodné nastavení portfolia. Na výběr máte ze tří typů investičních strategií: konzervativní, vyvážené nebo dynamické. Liší se v míře rizika, od které se odvíjejí také potenciální výnosy. A zde je kámen úrazu. K riziku mají Češi stále dost velkou averzi, nechtějí prodělat.

„Pro mnoho lidí to představuje tak velký stres, že i v rámci fondů raději sázejí na jistotu a volí konzervativní strategie,“ potvrzuje Aleš Tůma, hlavní analytik Partners.

Jenže konzervativní investice míří do fondů peněžního trhu, jež investují zejména do krátkodobých státních půjček se splatností do jednoho roku. Tyto fondy v posledních letech trpí téměř nulovými úrokovými sazbami centrálních bank všech významných ekonomik, které tlačí jejich výnosy k nule. Ty tedy tím pravým nástrojem pro zhodnocení jistě nejsou. Takřka nulový potenciál bohužel mají i méně rizikové dluhopisové fondy, tedy ty, které se zaměřují na státní dluhopisy vyspělých zemí. Lépe jsou na tom dluhopisové fondy nakupující korporátní dluhopisy.

Na druhé straně stojí čistě akciové fondy, kde je možné vydělat nejvíce, ale také s nejvyšší mírou rizika.

„Dlouhodobě lze u těch dynamických investic očekávat výnos mezi šesti a osmi procenty ročně,“ říká Urbánek.

Dodává ale, že to vyžaduje delší investiční horizont, minimálně pět let, lépe však ještě více. V čase totiž mohou hodně kolísat.

Zlatou střední cestou jsou investice vyvážené, tedy do smíšených fondů. Ty své portfolio dělí mezi dluhopisy a akcie. Nabízí tak možnost slušného výnosu s přijatelnou mírou rizika. Není proto divu, že u investorů jsou jasným favoritem. K 30. červnu 2017 v nich podle údajů AKAT měli čeští investoři více než 271 miliard korun.